Blog

Protože nejsem zlatnice, nevěnuji se opravám šperků a ani výrobě z donesených kamenů. Mám pro to důvod – obávám se, že by se mohlo stát, že se šperk, nebo kámen poškodí.

Nedávno mě přemluvila kamarádka, abych jí opravila zapínání na staré broži, ke které má jisté citové pouto. Dostala jí jako dárek od své dobré známé a ta zase měla brož po své pratetě.

Opatrně jsem souhlasila. Brož u mně ležela v atelieru a čekala na svůj čas, než mě napadne, jak šetrně zapínání vyměnit.
Škoda, že jsem si nevyfotila ten skvost v původní zašlé, až antracitové podobě. Po opravě a vyčištění se totiž z brože vyklubal nádherný klenot, vyrobený s největší pravděpodobností z alpaky, neboli bílé mosazi, neboli pagfongu. Uprostřed je vsazena vybroušená perleť.

Kamarádka byla výsledkem nadšená a na oplátku mi prozradila původ brože. Dozvěděla jsem se, že brož patřila  Leopoldě Dostálové, přední české herečce Národního divadla. Krása!

Kdybych bývala věděla předem, jak cennou věc mám před sebou, asi by se mi ruce klepaly a netroufla bych si jí opravit.

O Leopoldě Dostálové čtěte zde:
https://bit.ly/2Me9usg
https://bit.ly/2MFBDVw


 

 

 

 

 

 

 

 

 

Napadlo mě vyfotit šperky na svých zákaznicích.  Tímto děkuji velmi Yvetě a Lence za vstřícnost k mému nápadu.

Tyto ženy nejsou žádné profesionální modelky, jsou to ženy, které nosí šperky značky LENKA BLAZA. Prostě mé krásné ženy, které souhlasily s focením, kterého se zhostily s maximálním nasazením a focení dopadlo opravdu báječně!

A tak se podívejte, jak vypadají mé šperky na ženách, jako jste vy a jak jsme si focení užily  🙂

       

Milí přátelé, srdečně vás zvu na společnou výstavu, na které představí svou tvorbu volné sdružení výtvarnic z oboru šperk, oděv, malba. Hana Valentová, Helena Görnerová, Tereza Vydrová Škarková, Lenka Blažková, Klára Bláhová.

Místo konání
Galerie Kunštát – románské sklepení domu pánů z Kunštátu a Poděbrad, Řetězová 222/3, Praha 1, www.galerieukunstatu.cz

Vernisáž
čtvrtek 22. 3. 2018 v 18:00 hodin, vernisáž zahájí ve dvoře domu pánů z Kunštátu a Poděbrad taneční sekce SHŠ Collegium Armatum.

Výstava potrvá od 23. března do 30. dubna, otevřeno denně 14 až 23 hod. Vstup zdarma.

FB událost
http://bit.ly/ze-zivota-stromu

Stromy jsou život, energie, příběhy, nekonečná inspirace. Stromy jsou solitéry, a přesto tvoří kompaktní společenství. Stejně jako jednotlivé exponáty naší výstavy. Výtvarné uchopení tématu každým z účastníků je velmi zajímavě propojeno v jednotném celku a zároveň rozvětveno různými styly a použitým materiálem.

Potěšilo mě velmi, že mě oslovila Česká televize, ekonomické zpravodajství, volali, že si mě vytipovali. Byli tu v atelieru asi hodinu (redaktorka, kameraman, zvukař) a byli moc fajn. Vysílalo se 8. 1. 2018  na ČT24 Ekonomika, Pořad Byznys 24.

Pusťte si záznam:  http://bit.ly/2H2pbwO

Je mi ctí, že jsem se umístila v TOP 10 – Podnikavá žena roku 2017, kterou u příležitosti Dne podnikatelů ČR vyhlašovala Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Vážím si podpory vás všech! Nejvíce mě dojalo setkání s noblesní paní Eliškou Haškovou Coolidge.

Srdečně vás zvu na vernisáž výstavy VĚTVENÍ, která se bude konat 23.3.2017 od 19.00 v Galerii KusKovu, Biskupský dvůr 6, Praha 1. Samotná výstava bude probíhat od 24.3. do 28.4.2017.

Víte, kolik barev má minerál granát?

Granát

Pod pojmem granát si většinou každý představí červenou barvu.

almandin – je hnědočervený až černý
andradit – odstíny červené, žluté, zelené, hnědé a černé
grosulár – světle zelený až jantarově žlutý nebo sytě hnědý
hessonit – odrůda grosuláru, medově žluté barvy
rhodolit – odrůda pyropu s obsahem asi 70% pyropové a 30% almandinové složky – růžovo-fialový
spessartin – tmavočervený až hnědočervený
uvarovit – smaragdově zelený
pyrop – český granát – krvavě rudý až černý

Granát může mít jakoukoliv barvu, kromě modré.

Více o granátu si můžete přečíst na Wikipedii.

Brus a tvar granátů

Kameny

Kameny

Dnes se podíváme na několik základních chyb, které by se na cínovaných špercích vyskytovat neměly a které bychom jako řemeslníci, ale i jako zákazníci měli mít „v oku“.

Jak tedy poznat nekvalitní cínovaný šperk?

Mluvíme-li o cínovaných špercích, je nutno nejprve vysvětlit, že cín se nanáší jako vrchní vrstva na jiné kovy, ze kterých je šperk vyroben, a to například na různě silný měděný, nerezový či mosazný plech, postříbřený či tvarovaný drát různých průměrů a podobně. V některých případech je šperk modelovaný přímo z cínu.

Povrchově se cín upravuje buď jen leštěním a tím vzniká šperk s výslednou barvou stříbrnou, nebo se cín patinuje a dále leští. Patiny mohou mít barvu černou, hnědou nebo měděnou. Záleží pak na míře vyleštění daného odstínu. Finální úprava cínovaného šperku spočívá v ošetření antioxidantem.

Teorie v praxi

Na konkrétních příkladech se teď pojďme podívat na kvalitně a nekvalitně odvedenou práci.

Šperk bez ostrých výčnělků
Správně: šperk bez ostrých výčnělků, provedení kuliček, začištěný kámen.
Beztvaré kuličky
Chyba: beztvaré kuličky, nezačištěné okraje.

Minerály a ozdoby

Šperkový kámen (název polodrahokam by se již od roku 1955 neměl používat), zajímavé sklo či keramika nebo jiný teplotě odolný materiál často bývají zasazeny do cínovaných šperků.  Aby se kámen mohl do šperku upevnit, jedna z možností je olepení měděnou páskou, která je poté potažena cínovou vrstvou. Pokud je páska špatně přilepena, má otřepané okraje a není-li okraj pásky zpevněn ještě drátkem, může se stát, že se kámen ze šperku vylomí a snadno vypadne.

U šperkových kamenů, chcete-li minerálů, se mohou vyskytovat prasklinky a dutinky, které jsou jejich přirozenou vlastností. Pokud ovšem  vznikla prasklina pádem kamene na zem anebo příliš vysokou teplotou při pájení, vypadá prasklina jinak a je to vada.

Prasklina po pádu na zem
Chyba: prasklina po pádu na zem.
Zaleštěná prasklina
Správně: přirozená zaleštěná prasklina

Jestliže jsou modelovány kuličky z cínu jako ozdoba, měly by mít skutečně tvar kuličky. Jsou-li tvaru plackózního či šišatého, můžeme to považovat za chybu, ovšem tato chyba není na překážku užitné hodnoty šperku. (Na druhou stranu někdy i placaté kuličky mohou být vyrobeny pečlivě a záměrně.)

Otřepaná páska
Chyba: otřepená páska, nezpevněná drátkem, kámen pak může vypadnout.

Drátky a plechy

Cínovaný šperk bývá zdoben drátky. Jsou-li drátky příliš měkké, deformují se při dotyku. Chybou je i použití příliš tenkého a měkkého plechu, protože při manipulaci se šperkem dochází k jeho deformaci, viz foto:

Deformace šperku

Za estetickou vadu cínovaného šperku bych označila i to, je-li na něm tolik cínu, že působí až opatlaným dojmem. S viditelnými hroudami cínu, vyrobeno stylem „kam cín ukápl, tam ho nechám…“ I zde platí, že méně je někdy více. Šperk je ale nutno vždy posuzovat nejen po řemeslné stránce, ale též z estetického hlediska. Někdy totiž může být silná strukturovaná vrstva výtvarným záměrem autora a vypadá hezky.

Chyby s měkkým drátkem
Chyby: vlevo – příliš měkký drátek na zdobení, vpravo – probroušený drátek, nezačištěné hrany „opatlané“ cínem.
Silný drátek na ozdoby
Správně: dostatečně silný drátek na ozdoby, začištěný plech, krásné kuličky.

Konce plechu a hrany mají být dobře ohlazeny z obou stran. Není nutné plech rámovat drátkem, ale jeho hrany nesmí být nikde ostré. To samé platí i o ukončení drátků, které nesmí nikde vyčuhovat a jejich konce musí být zabroušené dohladka.

Na šperku by se neměly nacházet ostré výčnělky.

Ostré hrany
Chyby: ostré hrany a výčnělky, cín proleštěný až na měď.

Povrchová úprava a komponenty

Při leštění cínovaných šperků může snadno dojít k probroušení cínu až na původní materiál, například na měď. Tato chyba je chybou estetickou, a pokud to nebyl vyloženě záměr autora, vytvořit vícebarevný šperk, neměl by se takový šperk vůbec do prodeje dostat. Rovněž tak je chybou, chybí-li někde cín na šperku úplně, například ze zadní strany.

Byl-li k výrobě či dozdobení šperku použit průmyslově vyráběný komponent z obecného kovu, je chybou, pokud to není uvedeno v popisu šperku a průmyslový komponent je vydáván za ozdobu modelovanou z cínu. Navíc, jestliže nebyl komponent ani pocínován, brzy se ošoupe a vynikne ještě víc rozdílnost materiálů. Záleží pak jen na vkusu autora a nakupujícího, zda mu průmyslově vyráběný komponent na šperku vadí, či nikoliv.

Ke šperku lze však přidávat i komponenty z cínu přímo odlévané do forem a to naopak působí zajímavě.

Šperk bez cínu
Chyba: zadní strana šperku bez cínu.
Průmyslové komponenty
Průmyslově vyráběné komponenty.

Prsten

Prsten
Chyba: komponent prstýnkového kroužku nebyl pocínován a nošením mění barvu, probroušené drátky.

Čtěte a ptejte se

Každý nabízený šperk by rozhodně měl mít:

  • podrobný popis, z jakého materiálu se skládá
  • neměly by chybět rozměry šperku, případně kamene (jen z fotografie se velikost těžko odhaduje)
  • pokud je součástí šperku minerál, má být uveden jeho název

Jak s cínovaným šperkem zacházet?

  • Cínované šperky jsou určeny ke zdobení majitelky. Nedoporučuji se s nimi sprchovat či v nich spát, zachovají si pak svou krásu.
  • Při přímém styku šperku s parfémem mohou měnit barvu, zvláště ty patinované. Ostatně parfémy a laky na vlasy nedělají dobře ani minerálům, perlám, korálům a fosiliím.
  • Šperky ukládejte na místo, kde se na ně nebude prášit a pokud je to nutné, můžete je jen lehce přeleštit buď vatou určenou k čištění drahých kovů a nebo mikrovláknovou utěrkou. Anebo jemným kartáčkem lehce omýt šperk mýdlovou vodou a jemně osušit, ale netřít silou.

Zde se zmíním ještě o hodnotě minerálů. Byl-li do šperku použit kámen takzvaně tromlovaný, čili strojově opracovaný kámen do tvaru nepravidelného valounku, jeho cena nebude tak vysoká, jako u kamene, který byl ručně broušen a tvarován. Navíc takový ručně tvarovaný kámen bývá zpracován z kvalitnější suroviny.

Pro lepší znázornění uvádím následující fotografie jaspisu:

Jaspis
Vlevo: tromlovaný jaspis, vpravo: ručně broušený jaspis.

Článek najdete také na FLER.CZ

Poznámka k „certifikaci“. Někteří prodejci tvrdí, že mají certifikát na říční perly. Aby taková certifikace měla váhu, vystavuje ji soudní znalec. Taková certifikace se provádí pouze u drahých mořských perel.

Chemické složení

Perly jsou složeny z uhličitanu vápenatého ve formě aragonitu a organické látky conchiolin, které se hromadí v soustředných vrstvách, jak je vylučují jejich hostitelé.

Barva

Bílá, modrá, zelená, žlutá, oranžová, hnědá, růžová, fialová, šedá, černá, vícebarevná.

Další vlastnosti

Tvrdost – 2,5 – 4,5

Specifická hmotnost – 2,6 – 2,8

Index lomu – 1,52 až 1,69

Dvojlom – 0.156

Lesk – Perlový

Perly jsou jedním z mála šperkařského materiálu, který je tvořen živými organismy. Jsou obecně vytvářeny v rámci měkkých tkání měkkýšů, jako jsou ústřice a slávky. Takže se jedná o jeden z mála šperkařského materiálu, který z hlediska ochrany přírody splňuje podmínky trvale udržitelného rozvoje. Přírodní výskyt je velmi sporadický a omezený. Téměř všechny perly dostupné na trhu jsou kultivované. Kultivované perly jsou pěstovány, tak že se vloží cizí látka (jádro – nukleus) dovnitř ústřice nebo slávky a ta nukleus obalí perletí.

Perly se vyskytují v mnoha odrůdách a v různých barvách. I perly z jediné perlorodky mívají často zcela jiný tón barvy. Sestavit jednotně zbarvený návlek, někdy i jen pár z přirozeně zbarvených perel je poměrně obtížné.

Z nejznámějších mořských odrůd např.: Perly Akoya se přirozeně vyskytují v bílé, ale i jiných barvách (i černé a velmi tmavě modré). Pochází z Japonska a Číny. Mají kulatý tvar a zrcadlový, téměř kovový lesk. Další mořské perly: Bílé Jihomořské perly většinou pocházejí ze západního pobřeží Austrálie. Zlaté Jihomořské perly pocházejí z Filipín a Indonésie. Jihomořské perly jsou ceněny pro svou velikost, pravidelný tvar a proto, že je jich nedostatek. Další velmi populární druh je tahitská perla, také známá jako „Černá perla“. Tyto Perly pocházejí z ostrovů ve Francouzské Polynésii. Mají různé barvy a jejich přechody (ze zelené na modrou, červenou, zlatou, stříbřitou a černou). Na trhu se objevily až v roce 1900.

Nejhojnější a nejdostupnější formou jsou sladkovodní perly. Sladkovodní perlorodky mohou produkovat až 50 perel v jediné lastuře (mořské pouze jednu až tři). Sladkovodní perly se přirozeně vyskytují nejčastěji v bílé barvě, výrazně vzácněji i v broskvové, růžové, fialové, a dokonce někdy brčálové a modré. Sladkovodní perly jsou méně žádané, hlavně pro širokou dostupnost a kvůli zvyku tvořit nežádoucí, nepravidelné tvary (skutečně kvalitní materiál je poměrně vzácný a náležitě hodnotný).

Perly jsou nejvýše hodnoceny, když jsou v perfektním kulatém tvaru. Dalšími významnými faktory hodnoty jsou: lesk, barva, kvalita povrchu, velikost a tloušťka perleti. Ale důležitý je i „podtext“ (termín k označení záblesků – podtónů povrchu v různých osvětleních). Podtext je zvláště silný u mořských perel, u sladkovodních není zdaleka tak výrazný. Perly se vždy prohlíží na barevně neutrálním podkladě (nejčastěji šedá), nikdy na bílém nebo černém!!

Práce s perlou ovlivňuje v prvé řadě její nízká tvrdost a křehkost. Na místě je volba ochranného zasazení. NIKDY by neměly být čištěny v ultrazvuku a páře. Nesnáší vyšší teploty a i běžná domácí chemie, parfémy, tělové krémy, saponáty… dokáží poškodit povrch a zbavit perlu lesku. Skladovat by se měly (přinejmenším hodnotnější materiál) odděleně, v temném prostředí.

Při vytváření návleku u drahých mořských perel je dobré oddělovat perly uzlíky, aby se navzájem neodřely. U levnější varianty říčních perel se tento úvaz příliš nepoužívá, zbytečně by prodražil cenově dostupné perly.

V dnešní době na trhu zcela dominují sladkovodní perly obarvené do celé škály odstínů (tato z hlediska ceny velmi podstatná úprava je v drtivé většině případů zatajována) a bývají označovány různými termíny, často i jako hodnotnější mořské odrůdy. Mimo klasické barvení/bělení se perly ozařují, potahují barevným plastem, poměrně časté je i leštění povrchu. Dá se říci, že blíže nespecifikované perly jsou sladkovodní a dobarvované. Což platí i pro perly bílé, které se téměř automaticky bělí do jednotného odstínu. Techniky barvení jsou na velmi vysoké úrovni a v mnoha případech je lze odhalit až komplexními testy v laboratoři. Imitace jsou také poměrně časté. Skleněné, porcelánové a plastové se dají odhalit poměrně jednoduše, ale velmi časté jsou i tzv. SHELL perly. Jedná se o umělý KORÁLEK vytvořený slepením drcené perleťoviny (často ve vrstvách, které po rozbití připomínají přírodní perly), která je následně vytvarována, vyleštěna a obarvena (a velmi často prodávána jako „Jihomořská/Tahitská“ Shell perla).

Výstava ZE ŽIVOTA STROMŮ 22. 3 – 30. 4. 2018

26.2.2018

Milí přátelé, srdečně vás zvu na společnou výstavu, na které představí svou tvorbu volné sdružení výtvarnic z oboru šperk, oděv, malba. Hana Valentová, Helena Görnerová, Tereza Vydrová Škarková, Lenka Blažková, Klára Bláhová. Místo konání Galerie Kunštát – románské sklepení domu pánů z Kunštátu a Poděbrad, Řetězová 222/3, Praha 1, www.galerieukunstatu.cz Vernisáž čtvrtek 22. 3. 2018 v 18:00 hodin,…

Přečíst více

Rozhovor pro ekonomický magazín ČT24 Byznys24

9.2.2018

Potěšilo mě velmi, že mě oslovila Česká televize, ekonomické zpravodajství, volali, že si mě vytipovali. Byli tu v atelieru asi hodinu (redaktorka, kameraman, zvukař) a byli moc fajn. Vysílalo se 8. 1. 2018  na ČT24 Ekonomika, Pořad Byznys 24. Pusťte si záznam:  http://bit.ly/2H2pbwO

Přečíst více

O perlách

30.1.2016

Perly jsou jedním z mála šperkařského materiálu, který je tvořen živými organismy. Jsou obecně vytvářeny v rámci měkkých tkání měkkýšů, jako jsou ústřice a slávky.

Přečíst více