Pokovený čtyřlístek s vltavínem No.8

Mědí pokovený náhrdelník s opravdovým lístkem čtyřlístku pro štěstí. Uprostřed je vložen český vltavín.

Velikost čtyřlístku 3,5 x 3 cm.

Patinováno zelenou metalickou patinou, leštěno. Povrchově ošetřeno speciálním ochranným lakem proti oxidaci, vlhkosti a korozi.

Pevný řetízek z nerezové oceli v barvě červeného zlata.
Délka 45 cm + 5 cm prodlužovací řetízek, zapínání na karabinu.

Čtyřlístek byl nasbírán ručně v české přírodě. Přestože mé šperky pochází z přírody, nestárnou, ale naopak se stanou vaší permanentní ozdobou díky exkluzivní metodě, kterou je vyrábím.

Šperk vznikl v mé dílně složitým a časově náročným procesem galvanickým pokovením ryzí mědí. Měď je pevná, přesně kopíruje povrch přírodniny, včetně prasklinek a různých nerovností. Electroforming–galvanoplastika je kouzelná magická technika, téměř alchymistický proces, umožňující pokovit předmět a dodat mu tak kovový vzhled, dlouhověkost a jedinečnost.

Vltavíny jsou chemicky téměř totožné s jílovitými horninami, ale na rozdíl například od sopečných skel neobsahují téměř žádnou vodu. Vltavínové sklo obsahuje jisté vady, a to v podobě vzduchových bublinek, které jsou časté převážně u jihočeských vltavínů. Bublinky bývají drobné, a to řádově jen několik desetin milimetru, ale podařilo se objevit i bubliny přes 1 centimetr dlouhé. Tlak v těchto bublinách je až překvapivě nízký, a sice 19 – až 25krát nižší, než je tlak u hladiny moře, což vede k domněnce, že vltavíny vznikly v prostředí, kde panuje nižší tlak (jako například vyšší vrstvy atmosféry). U některých vltavínů jsou dokonce patrné stopy po průletu atmosférou v podobě aerodynamického zaoblení.

Vltavín neboli moldavit patří do skupiny tektitů, impaktních skel, které lze nalézt jen na pár místech zeměkoule a Česká republika hraje v těchto lokalitách, bohatých na přírodní skla, nezastupitelnou roli. Dodnes není zcela jasný původ vltavínů. Vědci se domnívají, že původ vltavínů mohou být kousky meteoritu, který dopadl na území dnešního Bavorska v Německu před 14,5 mil. let, nebo to jsou části pozemských hornin, které se při tomto dopadu roztavily. Kráter, který dodnes navštěvují mnoho sběratelů a nadšenců vltavínů, se nazývá Ries a jedná se o místo, kam velký meteorit dopadl. Dopad byl tak velký a prudký, že roztavená hornina dopadla až na území jižních Čech a dále menší dopady na území Moravy nebo Chebské pánve. Jednalo se o tzv. vltavínový déšť, který dopadl na naše území a předpokládá se, že z původní 5mil. tun vltavínové hmoty je v ložiskách cca 1%, zbylá hmota se pod vysokým tlakem meteoritu ihned vypařila.

Vltavín (moldavit)  se používal od doby kamenné jako talisman přinášející štěstí a plodnost. Kámen má silné vibrace, které přinášejí kosmické poselství, stabilizují energie těla, čistí bloky a harmonizuje čakry.  Pomáhá oprostit se od tíživých myšlenek. Přináší nespoutanou svobodu, kterou tolik každý z nás potřebuje ke svému životu i k tomu, aby si mohl uskutečňovat svoje sny a touhy, zobrazuje budoucí možnosti. Dodává životní energii.

Měď (chemická značka Cu latinsky Cuprum) je ušlechtilý kovový prvek načervenalé barvy, používaný člověkem již od starověku. V období Římské říše se měď těžila hlavně na Kypru, proto dostala název cyprium (kov Kypru), později se zkrátil k cuprum. Vyznačuje se velmi dobrou tepelnou a elektrickou vodivostí, dobře se mechanicky zpracovává a je odolný proti atmosférické korozi. Je základní součástí řady velmi důležitých slitin.

Měď je spojována s Venuší a odjakživa se považovala alchymicky za Venušin kov.

O léčebných vlastnostech mědi věděli již ve starověku. Povrch mědi dokáže zlikvidovat viry nejrychleji ze všech kovů. Aristoteles se prý ukládal k spánku vždy s měděnou koulí v ruce. Lékaři na dálném východě k prevenci zlomenin kostí používali červený měděný prášek, který zamíchali do mléka nebo do vody. V Indii mědí léčili nemoci kůže a očí. V Egyptě a Sýrii existuje zvyk dávat malým dětem měděný kroužek na nohu a ruku.

Informace o  minerálech  a jejich vlastnostech z hlediska esoteriky.