Stříbrné náušnice s vltavínem

Ručně vyráběné náušnice zlatnickou technikou – stříbrné Ag 925/1000 napichovací náušnice se surovým vltavínem.

Náušnice nejsou tvarově totožné, tvar se řídí tvarem kamene.

Rozměr náušnic 1,2 x 1,6 a 1,2 x 1,4 cm.
Zespodu jsou kameny podloženy kovem.
Dřík je šroubovací na balónek, umístěn je v horní třetině náušnice.
Váha stříbra celkem 2,63 g, váha náušnic celkem 3,95 g.
Značeno ryzostní značkou.

Ošetření šperků:
Výrobky z kovu, drahých kamenů, perel, korálu a z fosilií nevystavujte opakovaně chlorované a slané vodě.
Zabraňte styku s parfémem a s lakem na vlasy.
Odkládejte šperky na noc a při sportu.
V případě potřeby vyčistěte šperk jemným kartáčkem (např. zubním) a mýdlem, lehce osušte (možno i fénem). Kov přeleštěte buď vatou na čištění drahých kovů anebo mikrovláknem.
Minerály můžete lehce potřít neparfémovaným olejem na projasnění barev.

Vltavín (moldavit)  se používal od doby kamenné jako talisman přinášející štěstí a plodnost. Kámen má silné vibrace, které přinášejí kosmické poselství, stabilizují energie těla, čistí bloky a harmonizuje čakry.  Pomáhá oprostit se od tíživých myšlenek. Přináší nespoutanou svobodu, kterou tolik každý z nás potřebuje ke svému životu i k tomu, aby si mohl uskutečňovat svoje sny a touhy, zobrazuje budoucí možnosti.  Dodává životní energii.

Vltavíny jsou chemicky téměř totožné s jílovitými horninami, ale na rozdíl například od sopečných skel neobsahují téměř žádnou vodu. Vltavínové sklo obsahuje jisté vady, a to v podobě vzduchových bublinek, které jsou časté převážně u jihočeských vltavínů. Bublinky bývají drobné, a to řádově jen několik desetin milimetru, ale podařilo se objevit i bubliny přes 1 centimetr dlouhé. Tlak v těchto bublinách je až překvapivě nízký, a sice 19 – až 25krát nižší, než je tlak u hladiny moře, což vede k domněnce, že vltavíny vznikly v prostředí, kde panuje nižší tlak (jako například vyšší vrstvy atmosféry). U některých vltavínů jsou dokonce patrné stopy po průletu atmosférou v podobě aerodynamického zaoblení.

Vltavín neboli moldavit patří do skupiny tektitů, impaktních skel, které lze nalézt jen na pár místech zeměkoule a Česká republika hraje v těchto lokalitách, bohatých na přírodní skla, nezastupitelnou roli. Dodnes není zcela jasný původ vltavínů. Vědci se domnívají, že původ vltavínů mohou být kousky meteoritu, který dopadl na území dnešního Bavorska v Německu před 14,5 mil. let, nebo to jsou části pozemských hornin, které se při tomto dopadu roztavily. Kráter, který dodnes navštěvují mnoho sběratelů a nadšenců vltavínů, se nazývá Ries a jedná se o místo, kam velký meteorit dopadl. Dopad byl tak velký a prudký, že roztavená hornina dopadla až na území jižních Čech a dále menší dopady na území Moravy nebo Chebské pánve. Jednalo se o tzv. vltavínový déšť, který dopadl na naše území a předpokládá se, že z původní 5mil. tun vltavínové hmoty je v ložiskách cca 1%, zbylá hmota se pod vysokým tlakem meteoritu ihned vypařila.

Informace o  minerálech  a jejich vlastnostech z hlediska esoteriky. 

Tradiční názvy výročí svatby a tipy na dárky.