Search
Close this search box.
Search
Close this search box.
Search
Close this search box.

Cesta do pravěku za amonity a trilobity

Fosilie miliony let vyhynulých živočichů v sobě nesou připomínku na minulost planety i odraz tehdejšího života. Kromě vědeckého a sběratelského zájmu se zkameněliny těší popularitě i ve šperkařství. Co za tajemství skrývají zkamenělé schránky a jak vzniká fosilie?

Amoniti – božské rohy z dávných moří

Zatočené schránky rozdělené komorami, které dnes nacházíme na místech dřívějších moří po celém světě, patřily amonitům. „Domečky“ z uhličitanu vápenatého dávného příbuzného dnešních hlavonožců se vyznačovaly nejen typickým spirálovitým tvarem, ale i množstvím složitých vzorů a pravidelných výstupků. 

Amoniti žili po stovky milionů let a díky evoluci se vyvinuli do rozmanitých druhů lišících se velikostí i vzhledem a způsobem života. Vědci jsou schopni podle jejich zkamenělin poměrně přesně identifikovat časový úsek – amoniti jsou z tohoto hlediska považováni za velmi důležitou vůdčí fosilii, díky které lze získat pohled na starověké mořské ekosystémy, evoluční vzorce a geologicky datovat horninové vrstvy

Amoniti se v pravěkých mořích objevili asi před 400 miliony let a vyhynuli až s dinosaury zhruba před 66 miliony let. Jen pro představu, nálezy prvního Homo habilis z Afriky jsou staré zhruba jen 2,5 milionu let, amoniti tedy obývali Zemi zhruba 140× déle než dosud člověk.

Některé zkameněliny amonitů se duhově lesknou (iridescence). Pocházejí často z Madagaskaru nebo kanadské Alberty. Mezi další významné naleziště fosilií amonitů patří Maroko, ale můžete je najít po celém světě včetně ČR.

Zajímavosti a legendy o amonitech

  • Starší druhy amonitů dosahují délek do 23 cm, ti nejmenší dokonce jen 1 cm. Mladší druhy pak dorůstaly do větší velikosti kolem 50 cm – ale největší nalezený exemplář amonita měří v průměru 2 m.
  • Název amonit vzniknul podle jejich podobnosti s beraními rohy – schránka tvarem připomíná rohy egyptského boha Ammona (lat. ammonis cornua, rohy Ammonovy).
  • Ve středověké Evropě byly fosilie amonitů považovány za zkamenělé svinuté hady (hadí kameny, často i s vyřezanou či namalovanou hadí hlavou) a přisuzovaly se jim léčebné či věštecké účinky. Navíc chránily před uhranutím a zásahem blesku do stavení.
  • Hinduisté v Nepálu zase považují amonity za netělesná zjevení boha Višnu.
  • Amonit je prý také vhodný na podporu duchovní vůle a vytrvalosti. Přetváří negativní energii v jemně plynoucí pozitivní spirálu, přispívá k pocitu pohody a usnadňuje proces znovuzrození.

Trilobiti – prehistoričtí obyvatelé mořského dna

„Kluci, koukejte co mám! Vidíte to?“ křičel Jirka na ostatní chlapce na konci slavného filmu Cesta do pravěku. Na břehu silurského moře, kam docestovali proti proudu času, našel trilobita. Tito vyhynulí mořští členovci žili v oceánech asi před 550 miliony let až do dob hromadného permského vymírání asi před 252 miliony let. Trilobiti jsou jedni z prvních známých komplexních živých organismů.

Typické rozdělení těla na jednotlivé příčné segmenty poskytovalo trilobitovi ohebnost usnadňující pohyb a umožnilo mu obranné stočení do klubíčka. Článkované tělo bylo pokryto tvrdým mineralizovaným exoskeletem z uhličitanu vápenatého, který živočich v průběhu života svlékal.

Zkameněliny trilobitů lze nalézt po celém světě, bylo popsáno více než 15 000 druhů. Díky četnosti a podrobnému zkoumání poskytují tyto relikty cenné vědecké informace.

Zajímavosti o trilobitech

  • Jméno dostali trilobiti podle trojlaločné stavby těla – rozdělení na 3 podélné části.
  • Trilobiti dorůstali do délky od několika milimetrů až po asi 70 cm (tolik měří největší nalezená fosilie).
  • Trilobiti vizuálně vnímali svět párem složených očí, na svou dobu evolučně velmi pokročilým systémem vidění.
  • V ČR jsou rozsáhlá naleziště trilobitů – nejznámější je lokalita Barrandien(oblast mezi Prahou a Plzní) nazvaná podle přírodovědce Joachima Barrande z 19. století, který se výzkumu trilobitů intenzivně věnoval.

Jak vzniká fosilie?

Jak je vůbec možné, že se schránky pravěkých živočichů dochovaly po desítky a stovky milionů let? Proces zkamenění probíhá v několika důležitých krocích.

 

  1. Po uhynutí organismu je pro co nejlepší zachování ideální rychlé zakrytí sedimentem (např. bahno, písek, sopečný popel).
  2. Díky nánosu zůstanou pozůstatky neporušené a skryté před mrchožrouty.
  3. Další nahromaděné vrstvy sedimentu vytvářejí tlak a napomáhají konzervaci.
  4. Původní organický materiál je postupně nahrazen minerály.
  5. Během rekrystalizace se minerály přeskupují a mění a fosilie se zpevňuje.

Líbil se vám tento článek?

Přihlaste se k odběru novinek a neunikne vám žádná další zajímavost. Vychází 1x měsíčně.