Zlatnictví a stříbrnictví patří mezi nejstarší a nejmimořádnější lidská řemesla, která úzce souvisejí s příběhem lidské civilizace. Tato řemesla se vyvíjela po tisíce let, od prastarých technologií zpracování prvotních kovů až po sofistikované středověké postupy, které učinily naši vlast jedním z nejdůležitějších center zlatnického umění v Evropě.
Dokonale propracované zlaté a stříbrné šperky mohou vznikat jen díky specifickým fyzikálním vlastnostem těchto kovů, například neuvěřitelné tažnosti.
· Zlato je nejkujnější a nejtažnější známý kov; jeden gram lze roztepat do průsvitného plechu o ploše přibližně jednoho čtverečního metru.
· Z jednoho gramu stříbra lze při extrémním tažení vytvořit drátek dlouhý několik kilometrů. Tato vlastnost umožňuje vytváření jemných, krajkových struktur, které jsou základem legendární techniky zvané filigrán.
Vědecká pozorování potvrzují, že zlato vzniká při srážkách neutronových hvězd, kdy dochází k nukleosyntéze. Při těchto kosmických srážkách se vytvářejí těžké prvky, které se později dostávaly do sluneční soustavy. Na Zemi bylo podle hypotéz zlato dopraveno především během „bombardování“ meteority, které zasypaly naši mladou planetu před více než 3,8 miliardami let. Stříbro sdílí podobný kosmický původ, ačkoliv jej vědci prozatím studují méně intenzivně než zlato.
Tip: O stříbře se dozvíte více v článku Stříbro: 21 zajímavostí o věčné dvojce.
Zlatý šperk z doby bronzové nalezený na Opavsku Tyto techniky se s menšími obměnami používají dodnes a tvoří základ klasického šperkařského řemesla.
Ilustrační foto vytvořila AI. Technologie výroby ozdob granulací zlata z období Velkomoravské říše stále nebyla uspokojivě vysvětlena | středověká zlatnická dílna Nejstarší ozdoby našich předků byly vyráběny z přírodních materiálů – z kostí zvířat, paroží, zubů, kamenných úlomků a mušlí. Tyto pravěké artefakty, pocházející z období paleolitu a neolitu, sloužily nejen estetickým účelům, ale měly i rituální a magickou funkci ochrany před nebezpečím a podpory úspěšného lovu.
Během doby bronzové se šperkařství zásadně proměnilo s příchodem kovů. Poprvé se objevily měděné, bronzové a zlacené předměty, které znamenaly revoluci v řemeslné technologii.
Typické byly jednoduché ozdoby (spirálky, kruhy, destičky, závěsky), později i propracovanější práce s drátem či plechem. Nejstarší nálezy zlata a stříbra v Česku pocházejí nejčastěji z halštatského a laténského období.
Zajímavost: Nejstarší zlatý šperk z území dnešní ČR je spirálová ozdoba do vlasů stará asi 4 800 let.
Významný mezník představuje příchod Keltů. Keltové zavedli na našem území užívání stříbra v rozsáhlejší míře. Zlato pak bylo využíváno ke zdobení i k ražbě keltských mincí (duhovek).
Historická naleziště zlata a stříbra jsou rozeseta po celém území republiky.
Zlato se vyskytovalo hlavně v jižních Čechách v povodí Blanice, Volyňky, Otavy a střední Vltavy. Postupně byly objevovány i další lokality – Kašperské hory, Písek, Jílové u Prahy, Krásná Hora nad Vltavou a Zlaté Hory v Jeseníkách.
Stříbro se stalo základem hospodářství a moci. Nejvýznamnější byla těžba stříbra v oblasti Kutné Hory, která se stala střediskem českého stříbra a základem prosperity státu v 13. století. Král Václav II. vydal roku 1300 nový horní zákon, který zavedl jednotnou minci – pražský groš – známý a ceněný po celé Evropě.
Nálezy cenností z období Velké Moravy
Zlaté šperky z období raně středověkého zlatnictví Velké Moravy představují fascinující ruční práci. Součástí nálezů jsou nádherné náhrdelníky, prsteny, zlaté i stříbrné náušnice a zejména zlatě zdobené součásti opasků, které svědčí o bohatství velkomoravské elity. Velkomoravské šperky patří k technicky nejzajímavějším – objevují se granulace a filigrán, často na náušnicích a gombících.
Dílny pražských zlatníků se seskupovaly již od 10. století v podhradí. Zlatnický cech stanovoval přísná pravidla výroby, množství zlata, s nímž směl zlatník pracovat, druhy výrobků i ceny. Císař Karel IV. přivedl do Prahy zahraniční mistry a ti přinesli nové techniky zpracování kovů.
Zatímco původně mistři a tovaryši vyráběli především honosné liturgické náčiní, nádoby a luxusní zboží pro královský dvůr, postupně se během 15. století zaměřili i na drobné předměty pro měšťanstvo – nože, lžíce, nůžky, pečetě, knoflíky a spony. Společenské postavení zlatníků bylo vysoké, mnozí se stali členy městské rady.
Husitské bouře a s nimi spojené náboženské reformy měly pro zlatnictví katastrofické důsledky. Husitská ideologie totiž viděla zlatnické výrobky jako symbol marnosti a světské ješitnosti. Důsledkem bylo rozprodání klenotů z mnoha kostelů.
Zajímavost: Svatovítský poklad na Pražském hradě je jedním z největších klenotnických pokladů Evropy. Obsahuje zlaté a stříbrné relikviáře, kalichy, monstrance i kříže, mnohdy zdobené drahokamy a emaily.
V Krušných horách se rozvíjela těžba stříbra; v Jáchymově se od 16. století razil tolar. České stříbro bylo ceněno pro svou kvalitu i ryzost.
V době Rudolfa II. byla Praha skutečným uměleckým a zlatnickým centrem Evropy. Rudolf II. byl vášnivým sběratelem uměleckých předmětů, zlaté šperky se však vyráběly nejen pro panovníka, ale i pro šlechtu a bohaté měšťany.
V barokní době vznikaly liturgické předměty ze stříbra (monstrance, kalichy, relikviáře). Rostla poptávka po luxusních stříbrných špercích a dalších předmětech mezi šlechtou. Bohaté šlechtické rody si nechávaly vyrábět stříbrné servisy, mísy, konvice, svícny i sošky. Zlatníci byli zaměstnáváni i při výrobě korunovačních klenotů, šlechtických zlatých šperků či cechovních insignií.
V době industrializace v 19. století se vedle tradičních dílen prosazovaly i průmyslové postupy (lepší hutnictví, chemie, strojní zařízení), což změnilo i dostupnost polotovarů (plechy, dráty, standardní slitiny). Došlo také k úpadku drobných zlatnických dílen, zároveň však v Česku vznikly první odborné školy pro zlatníky.
V ČR na puncovní značky a kontrolu ryzosti kovu dohlíží Puncovní úřad. Výrobky z drahých kovů musejí být puncovány, pokud přesáhnou stanovenou hmotnost (u stříbra nad 3 g, u zlata nad 0,5 g). Nejstarší český cechovní punc je znám již z roku 1425!
Zajímavost: Víte, která zvířata mají svou podobiznu na oficiálních puncovních značkách?
V dnešních šperkařských dílnách dochází ke kombinaci klasických technik s moderní výrobou (CNC, laser, 3D tisk forem), ale historicky osvědčené zlatnické know-how a mistrovství nadále zůstává v ruční práci tvůrce.
Poklad sv. Eligia, cechu pražských zlatníků, pojmenovaný po jejich patronovi. Soubor více než 36 předmětů s cenným středověkým a renesančním jádrem byl rozšiřován po dobu šesti staletí a dnes jej uchovává Národní muzeum. České země byly už od středověku zlatnickou i stříbrnickou velmocí, která se proslavila nejen těžbou drahých kovů, ale i uměleckou výrobou šperků a luxusních předmětů. A tato tradice žije dál – v rukou dnešních mistrů, kteří spojují historii s moderním uměním.
Přihlaste se k odběru novinek a neunikne vám žádná další zajímavost. Vychází 1x měsíčně.
