Opály i opality mají své nezaměnitelné kouzlo a ve špercích dokážou vytvořit až snový efekt. Zatímco jeden je zázračným spojením minerálu a vody, u nějž příroda po miliony let míchala tajemné barevné odlesky, ten druhý zrodily lidské ruce s touhou tuto hlubokou krásu napodobit. Jak rozeznat opál a opalit a v čem dalším se liší?
Co je to přírodní opál?
Přírodní opál je amorfní hydrogel oxidu křemičitého s kolísavým obsahem vody (podíl je v řádu jednotek až desítek procent). Vzniká v řádech milionů let z vychladlých postvulkanických roztoků postupným vysrážením křemičité substance. Hlavním rysem přírodních opálů, kvůli kterému jsou ve šperkařství tak vyhledávané, je optický jev zvaný opalizace (barvoměna). Opál je kámen choulostivý na sucho (může dokonce popraskat), teplotní šoky, agresivní chemikálie i ultrazvuk.
Opalizace
Tento jev vzniká ohybem a rozkladem (difrakcí) dopadajícího světla na mikroskopických kuličkách oxidu křemičitého uvnitř kamene, což vytváří zřetelné spektrální barvy. Opalizace je fyzikálně dynamická a odlesky se proměňují v závislosti na úhlu pohledu a zdroji světla. Tvrdost opálu se pohybuje mezi 5,5 až 6,5 na Mohsově stupnici. Každý vzorek je strukturálně jedinečný a často nese znaky drobných přírodních nepravidelností, proto u přírodních drahých opálů neexistují dva totožné kusy.
Nejznámější odrůdy opálu
Přírodní opály dělíme do mnoha odrůd podle vzhledu, místa nálezu a obsahu vody. Zde je přehled těch nejběžnějších:
Drahé opály (vykazující barvoměnu)
- Bílý opál: Má světlý, neprůhledný až poloprůsvitný základ s barevnými odlesky.
- Černý opál: Vyznačuje se tmavou základní barvou, která maximalizuje vizuální kontrast spektrálních záblesků. Jde o nejdražší variantu opálu.
- Boulder opál: Typický pro ložiska v Austrálii. Vzniká v puklinách železitého pískovce.
- Hydrofán: Varianta s proměnlivým obsahem vody. V suchém prostředí ztrácí vodu, barvoměnu i průsvitnost. Tyto vlastnosti dokáže dočasně získat zpět po ponoření do kapaliny.
Specificky zbarvené a čiré opály
- Ohnivý opál: Průsvitný až průhledný kámen s oranžovou, žlutou nebo červenou barvou. Nachází se nejčastěji v Mexiku.
- Hyalit: Zcela bezbarvý a čirý skelný opál. Nikdy u něj nedochází k barvoměně.
- Modrý (andský) opál: Modrý až tyrkysový kámen, který se nachází převážně na ložiskách v Peru.
- Růžový opál: Neprůhledný kámen s plně růžovým zbarvením, vyskytující se primárně v Peru.
- Prasopál, chryzopál a voskový opál: Prasopál je zelená odrůda zbarvená přítomností niklu nebo chromu. Voskový opál je neprůhledná odrůda se žlutohnědým zbarvením.
Opály definované vnitřní strukturou
- Dřevitý opál: Vzniká procesem, při kterém je organická hmota pravěkého dřeva geologicky nahrazena oxidem křemičitým. Původní buněčná stavba zůstává vizuálně zachována.
- Dendritický opál: Bílý nebo bezbarvý opál, který obsahuje drobné tmavé inkluze oxidů manganu nebo železa. Tyto inkluze vytvářejí větvené síťové útvary.
- Kašolong: Křídově bílá neprůhledná směs opálu a chalcedonu. Oproti ostatním opálům obsahuje nejmenší podíl vázané vody.
- Gejzírit a menilit: Gejzírit vzniká vysrážením z horkých termálních pramenů. Menilit je vrstevnatá forma opálu sedimentárního původu.
zleva: růžový opál, etiopský opál, žlutý opál, chryzopál Co je to opalit?
Opalit nepředstavuje přírodní minerál. Jedná se o synteticky vyráběný materiál ze skla, plastu nebo pryskyřice. Jeho hlavním účelem je vizuálně napodobovat estetiku opálu. Mineralogicky se termín opalit sice okrajově používá i pro běžný opál bez barvoměny, ale na šperkařském trhu se pod tímto názvem téměř výhradně setkáte s umělým produktem.
Opalit postrádá krystalickou nebo sférickou vnitřní stavbu. Z toho důvodu nikdy nevykazuje skutečnou opalizaci ani měnící se barevné záblesky. Vyznačuje se pouze statickým mléčným vzhledem (opalescencí), u kterého celkový barevný tón reaguje primárně na barvu podkladu. Jedná se o levný průmyslový produkt užívaný v bižuterii, který má dokonale jednolitou, opticky umělou strukturu zcela bez přírodních vad.
Jak rozeznat opál a opalit v praxi?
- Test světla a barvoměny: Pravý drahý opál ukazuje vnitřní záblesky spektrálních barev. Tyto záblesky se proměňují v závislosti na pohybu kamene. Opalit mění barvu pouze v závislosti na pozadí – proti tmavému podkladu působí namodrale, proti světlému podkladu získá broskvový až naoranžovělý odstín. Nikdy však neukazuje strukturované spektrální odlesky.
- Zkoumání vnitřní struktury: Laboratorně vyrobené syntetické opály při pohledu ze strany často vykazují striktně rovnoběžnou, sloupcovitou strukturu barev. Mohou mít také v ploše nepřirozeně opakující se vzor připomínající plazí kůži. Přírodní kámen má nepravidelnou stavbu.
- Hustota a hmotnost: Pokud je opalit vyrobený z plastu, je na dotek teplejší a lehčí. Většina opalitů v běžné bižuterii je však skleněná – ty jsou naopak chladné a pocitově o něco těžší než přírodní opál.
- UV test: Zatímco přírodní opály pod UV často jemně září (fluoreskují), starším syntetickým kamenům a sklům tato reakce chybí. Pozor ale na moderní pryskyřice a některé plasty, které mohou pod UV světlem zářit naopak velmi silně a nepřirozeně.
Účinky opálu v ezoterice a alternativní medicíně
V ezoterice je přírodní opál obecně vnímán jako kámen karmy, který údajně svému majiteli vrací energii, kterou do okolí vysílá. Má zesilovat charakterové vlastnosti a umělecké sklony, stabilizovat náladu nositele a pomáhat při komunikaci.
Ohnivý opál je v alternativních směrech spojován s dodáváním fyzické energie a vášně. Růžový opál se používá s cílem emočního zklidnění. Černý opál je zase vyhledáván pro údajnou schopnost uzemnění a psychické ochrany.
Modrý opál je tradičně spojován s klidnou komunikací, pozorností, hlubším vnímáním a schopností lépe naslouchat vlastní intuici.
Syntetický opalit pak uklidňuje oči a mysl, podporuje fantazii a tok myšlenek, zkrátka pohladí po duši.