Šperky z různých materiálů mohou nejen zdobit, ale i zlobit. Někdy se při kontaktu kovu s kůží mohou vyskytnout příznaky alergie na kovy, která bývá následkem citlivosti na určitou složku materiálu. Z čeho se vlastně kovové klenoty skládají a proč občas působí kožní potíže?
Ryzost udává, kolik čistého drahého kovu obsahuje slitina. Například stříbro 925/1000 obsahuje 92,5 % čistého stříbra, zlato 585/1000 pak 58,5 % čistého zlata.
Možná vás překvapí, že vyšší ryzost neznamená automaticky lepší šperk. Ryzí stříbro (999/1000) i ryzí zlato (999/1000, tedy 24 karátů) jsou totiž velmi měkké a snadno se poškrábou nebo deformují. Proto se pro výrobu šperků nejčastěji používají odolnější slitiny.
Nejběžnější ryzosti zlata jsou 585/1000 (14 karátů), 750/1000 (18 karátů) a 999/1000 (24 karátů).
U stříbra se nejčastěji setkáte s ryzostí 925/1000, známou jako sterlingové stříbro (z 92,5 % čisté stříbro a ze 7,5 % měď).
Aby materiál získal odpovídající tvrdost, pevnost a tažnost, přistupuje se k takzvanému legování, což je přidávání příměsí obecných kovů. Tento tradiční postup také umožňuje cíleně měnit výsledný barevný odstín materiálu. Spojení drahého kovu s malým množstvím dalších kovů dává šperkům odolnost a dlouhou životnost pro každodenní nošení.
Tip: Jak kovy zpracovávali mistři zlatníci ve středověku nebo v baroku? Přečtěte si článek o historii zlatnictví a stříbrnictví v Česku.
Proporce jednotlivých příměsí určují, jaké bude mít zlatý kov výsledné vlastnosti.
Jak vznikne netradiční barva zlata? Změní ji jiné kovy ve slitině nebo zvláštní krystalická struktura sloučeniny. Jinými slovy, barva není „nabarvení“, ale důsledek chemického složení a struktury materiálu.
Fialové zlato je vzácná slitina nebo sloučenina zlata, nejčastěji se uvádí kombinace zlata s hliníkem (AuAl₂).
Modré zlato vzniká slitinou zlata s jinými prvky, typicky s indiem nebo galiem.
Exotické odstíny zlata bývají často křehčí a hůře zpracovatelné než klasické slitiny, proto se používají spíš jako vložené prvky, ozdobné části nebo raritní sběratelský materiál.
Sterlingové stříbro (92,5 % čistého stříbra a 7,5 % příměsí) je v současnosti nejrozšířenější a nejznámější slitina pro výrobu stříbrných šperků. Nevýhodou přítomnosti mědi je náchylnost k černání kovu, což se v moderním šperkařství u hotových výrobků často řeší dodatečnou povrchovou úpravou.
Stříbro Argentium je moderní a patentovaná slitina (vyvinutá v roce 1990 v Británii), která byla vytvořena s cílem odstranit problémy s černáním sterlingového stříbra. Vyrábí se ve dvou standardech – 93,5 % nebo 96 % stříbra. Zbytek tvoří měď a germanium. Přidané germanium modifikuje povrchové vlastnosti kovu, díky čemuž je Argentium vysoce odolné proti černání. Zároveň je tvrdší než běžné sterlingové stříbro, má jasnější bílou barvu a eliminuje nutnost konečného pokovování šperku.
Stříbro Britannia obsahuje minimálně 95,84 % stříbra (označuje se jako ryzost 958/1000) a přibližně 4,16 % mědi. Vzhledem k vyššímu podílu stříbra je tato slitina měkčí a snáze se tvaruje než sterlingové stříbro, ale je náchylnější k poškrábání. Dnes se používá spíše zřídka, zůstává oblíbená u některých klenotníků pro tvorbu vysoce detailních a složitých šperků, u kterých je žádoucí snazší modelace kovu.
Mincovní stříbro – historicky využívaná slitina získala svůj název z praxe, kdy raní šperkaři pro svou tvorbu roztavovali oběhové stříbrné mince. Obvykle obsahuje 90 % stříbra a 10 % mědi (ryzost 900/1000). Díky vysokému podílu mědi se jedná o velmi tvrdou slitinu. V moderním šperkařství se s ní setkáte spíše okrajově, převážně při nákupu vintage šperků nebo při řemeslné výrobě specifických replik.
To, co se běžně označuje jako alergie na kov, medicína odborně klasifikuje jako alergickou kontaktní dermatitidu. Jde o oddálenou přecitlivělost IV. typu, jež je zprostředkována T-lymfocyty. Zánětlivý proces se spouští v několika krocích:
Pokud doma náhodou najdete starý stříbrný klenot a uvažujete o jeho přetavení, vyplatí se jeho složení nechat za mírný poplatek otestovat na Puncovním úřadě. Zjistíte tak přesně, z čeho váš šperk skutečně je, což je důležitá informace i pro zlatníka. Starší stříbrné slitiny totiž velmi často obsahovaly kadmium, což je vysoce nebezpečný bezprahový karcinogen, který se může uvolňovat při styku s pokožkou.
Od roku 2012 je používání kadmia v EU přísně omezeno na koncentraci maximálně 0,01 %, takže zlatník kov s jeho vyšším obsahem nesmí pro výrobu nového šperku využít a správně by vám měl doporučit jeho odevzdání k ekologické recyklaci. Výjimka z tohoto přísného zákazu se vztahuje pouze na starožitné šperky.
Tip: Víte, jak správně vyčistit stříbrné a zlaté šperky, abyste je neponičili?
Pro prevenci kožních problémů při nošení šperků se dnes často využívá:
Volba správného materiálu je pro každodenní komfort při nošení šperků velice důležitá. Já sama si zakládám na tom, aby byl každý můj výtvor k pokožce maximálně šetrný. Proto například náušnice tvořím s háčky z chirurgické oceli či sterlingového stříbra.
Pokud právě hledáte ozdobu pro sebe nebo jako dárek, prohlédněte si nejnovější šperky z mého ateliéru. Ráda pro vás také vytvořím originál na zakázku z donesené přírodniny, přivítám vás na kurzech cínování v Praze, nebo vám poodhalím tajemství cínování prostřednictvím knihy Vše o cínovaných špercích.
Přihlaste se k odběru novinek a neunikne vám žádná další zajímavost. Vychází 1x měsíčně.
