Brož Green man s vltavínem

________________________________________________________

Motiv Zeleného muže má velkou řadu podob a variací. Je možné ho najít v mnoha kulturách po celém světě, je nejčastěji spojován s rostlinnými přírodními božstvy. Primárně je interpretován jako symbol znovuzrození, obrození, nového počátku, jako připomínka nekončícího cyklu, který je obnoven s každým jarem.

Zelený muž je socha, kresba, reliéf nebo jiné zpodobnění mužské tváře obklopené listím, které vychází z mytologie. Větve nebo šlahouny mohou vycházet z úst, nosu nebo jiných částí tváře a mohou na sobě mít květy nebo plody.
Zelený muž byl často užíván jako dekorativní ornament na starých stavbách, zejména však na gotických kostelech (ale jeho vyobrazení jsou jak na náboženských, tak na světských stavbách). Zdroj: Wikipedie 
_______________________________________________________

Opravdová mědí pokovená příroda (list dubu, cypřiš, lišejník, plod růže, gazánie, větev zespodu brože) metodou electroformingu – galvanoplastiky. Součástí brože je krásný český vltavín. Použita byla i technika cínování.

Složitý šperk, náročný na výrobu, která trvala 7 dní.

Velikost brože 9,4 x 7 cm. Brož je těžší, váha 37,81 gr.
Povrchově patinováno v příjemných přírodních barvách, leštěno, povrchově ošetřeno proti oxidaci.
Pevný brožový můstek 4,8 cm má pojistku proti rozepnutí.
Brož je vhodná do silnější textílie, svetru, kabátu, saka, má silnější jehlu.

Šperk vznikl v mé dílně složitým a časově náročným galvanickým pokovením ryzí mědí. Měď je pevná, přesně kopíruje povrch přírodniny, včetně prasklinek a různých nerovností.

Electroforming je kouzelná magická technika, téměř alchymistický proces, umožňující pokovit předmět a dodat mu tak kovový vzhled, dlouhověkost a jedinečnost.

Měď (chemická značka Cu latinsky Cuprum) je ušlechtilý kovový prvek načervenalé barvy, používaný člověkem již od starověku. V období Římské říše se měď těžila hlavně na Kypru, proto dostala název cyprium (kov Kypru), později se zkrátil k cuprum. Vyznačuje se velmi dobrou tepelnou a elektrickou vodivostí, dobře se mechanicky zpracovává a je odolný proti atmosférické korozi. Je základní součástí řady velmi důležitých slitin.

Měď je spojována s Venuší a odjakživa se považovala alchymicky za Venušin kov.

O léčebných vlastnostech mědi věděli již ve starověku. Aristoteles se prý ukládal k spánku vždy s měděnou koulí v ruce. Lékaři na dálném východě k prevenci zlomenin kostí používali červený měděný prášek, který zamíchali do mléka nebo do vody. V Indii mědí léčili nemoci kůže a očí. V Egyptě a Sýrii existuje zvyk dávat malým dětem měděný kroužek na nohu a ruku, dokud se jim neprořežou zoubky…

Vltavíny jsou chemicky téměř totožné s jílovitými horninami, ale na rozdíl například od sopečných skel neobsahují téměř žádnou vodu. Vltavínové sklo obsahuje jisté vady, a to v podobě vzduchových bublinek, které jsou časté převážně u jihočeských vltavínů. Bublinky bývají drobné, a to řádově jen několik desetin milimetru, ale podařilo se objevit i bubliny přes 1 centimetr dlouhé. Tlak v těchto bublinách je až překvapivě nízký, a sice 19 – až 25krát nižší, než je tlak u hladiny moře, což vede k domněnce, že vltavíny vznikly v prostředí, kde panuje nižší tlak (jako například vyšší vrstvy atmosféry). U některých vltavínů jsou dokonce patrné stopy po průletu atmosférou v podobě aerodynamického zaoblení.

Vltavín neboli moldavit patří do skupiny tektitů, impaktních skel, které lze nalézt jen na pár místech zeměkoule a Česká republika hraje v těchto lokalitách, bohatých na přírodní skla, nezastupitelnou roli. Dodnes není zcela jasný původ vltavínů. Vědci se domnívají, že původ vltavínů mohou být kousky meteoritu, který dopadl na území dnešního Bavorska v Německu před 14,5 mil. let, nebo to jsou části pozemských hornin, které se při tomto dopadu roztavily. Kráter, který dodnes navštěvují mnoho sběratelů a nadšenců vltavínů, se nazývá Ries a jedná se o místo, kam velký meteorit dopadl. Dopad byl tak velký a prudký, že roztavená hornina dopadla až na území jižních Čech a dále menší dopady na území Moravy nebo Chebské pánve. Jednalo se o tzv. vltavínový déšť, který dopadl na naše území a předpokládá se, že z původní 5mil. tun vltavínové hmoty je v ložiskách cca 1%, zbylá hmota se pod vysokým tlakem meteoritu ihned vypařila.