Dnes se podíváme na několik základních chyb, které by se na cínovaných špercích vyskytovat neměly a které bychom jako řemeslníci, ale i jako zákazníci měli mít „v oku“.

Jak tedy poznat nekvalitní cínovaný šperk?

Mluvíme-li o cínovaných špercích, je nutno nejprve vysvětlit, že cín se nanáší jako vrchní vrstva na jiné kovy, ze kterých je šperk vyroben, a to například na různě silný měděný, nerezový či mosazný plech, postříbřený či tvarovaný drát různých průměrů a podobně. V některých případech je šperk modelovaný přímo z cínu.

Povrchově se cín upravuje buď jen leštěním a tím vzniká šperk s výslednou barvou stříbrnou, nebo se cín patinuje a dále leští. Patiny mohou mít barvu černou, hnědou nebo měděnou. Záleží pak na míře vyleštění daného odstínu. Finální úprava cínovaného šperku spočívá v ošetření antioxidantem.

Teorie v praxi

Na konkrétních příkladech se teď pojďme podívat na kvalitně a nekvalitně odvedenou práci.

Šperk bez ostrých výčnělků
Správně: šperk bez ostrých výčnělků, provedení kuliček, začištěný kámen.
Beztvaré kuličky
Chyba: beztvaré kuličky, nezačištěné okraje.

Minerály a ozdoby

Šperkový kámen (název polodrahokam by se již od roku 1955 neměl používat), zajímavé sklo či keramika nebo jiný teplotě odolný materiál často bývají zasazeny do cínovaných šperků.  Aby se kámen mohl do šperku upevnit, jedna z možností je olepení měděnou páskou, která je poté potažena cínovou vrstvou. Pokud je páska špatně přilepena, má otřepané okraje a není-li okraj pásky zpevněn ještě drátkem, může se stát, že se kámen ze šperku vylomí a snadno vypadne.

U šperkových kamenů, chcete-li minerálů, se mohou vyskytovat prasklinky a dutinky, které jsou jejich přirozenou vlastností. Pokud ovšem  vznikla prasklina pádem kamene na zem anebo příliš vysokou teplotou při pájení, vypadá prasklina jinak a je to vada.

Prasklina po pádu na zem
Chyba: prasklina po pádu na zem.
Zaleštěná prasklina
Správně: přirozená zaleštěná prasklina

Jestliže jsou modelovány kuličky z cínu jako ozdoba, měly by mít skutečně tvar kuličky. Jsou-li tvaru plackózního či šišatého, můžeme to považovat za chybu, ovšem tato chyba není na překážku užitné hodnoty šperku. (Na druhou stranu někdy i placaté kuličky mohou být vyrobeny pečlivě a záměrně.)

Otřepaná páska
Chyba: otřepená páska, nezpevněná drátkem, kámen pak může vypadnout.

Drátky a plechy

Cínovaný šperk bývá zdoben drátky. Jsou-li drátky příliš měkké, deformují se při dotyku. Chybou je i použití příliš tenkého a měkkého plechu, protože při manipulaci se šperkem dochází k jeho deformaci, viz foto:

Deformace šperku

Za estetickou vadu cínovaného šperku bych označila i to, je-li na něm tolik cínu, že působí až opatlaným dojmem. S viditelnými hroudami cínu, vyrobeno stylem „kam cín ukápl, tam ho nechám…“ I zde platí, že méně je někdy více. Šperk je ale nutno vždy posuzovat nejen po řemeslné stránce, ale též z estetického hlediska. Někdy totiž může být silná strukturovaná vrstva výtvarným záměrem autora a vypadá hezky.

Chyby s měkkým drátkem
Chyby: vlevo – příliš měkký drátek na zdobení, vpravo – probroušený drátek, nezačištěné hrany „opatlané“ cínem.
Silný drátek na ozdoby
Správně: dostatečně silný drátek na ozdoby, začištěný plech, krásné kuličky.

Konce plechu a hrany mají být dobře ohlazeny z obou stran. Není nutné plech rámovat drátkem, ale jeho hrany nesmí být nikde ostré. To samé platí i o ukončení drátků, které nesmí nikde vyčuhovat a jejich konce musí být zabroušené dohladka.

Na šperku by se neměly nacházet ostré výčnělky.

Ostré hrany
Chyby: ostré hrany a výčnělky, cín proleštěný až na měď.

Povrchová úprava a komponenty

Při leštění cínovaných šperků může snadno dojít k probroušení cínu až na původní materiál, například na měď. Tato chyba je chybou estetickou, a pokud to nebyl vyloženě záměr autora, vytvořit vícebarevný šperk, neměl by se takový šperk vůbec do prodeje dostat. Rovněž tak je chybou, chybí-li někde cín na šperku úplně, například ze zadní strany.

Byl-li k výrobě či dozdobení šperku použit průmyslově vyráběný komponent z obecného kovu, je chybou, pokud to není uvedeno v popisu šperku a průmyslový komponent je vydáván za ozdobu modelovanou z cínu. Navíc, jestliže nebyl komponent ani pocínován, brzy se ošoupe a vynikne ještě víc rozdílnost materiálů. Záleží pak jen na vkusu autora a nakupujícího, zda mu průmyslově vyráběný komponent na šperku vadí, či nikoliv.

Ke šperku lze však přidávat i komponenty z cínu přímo odlévané do forem a to naopak působí zajímavě.

Šperk bez cínu
Chyba: zadní strana šperku bez cínu.
Průmyslové komponenty
Průmyslově vyráběné komponenty.

Prsten

Prsten
Chyba: komponent prstýnkového kroužku nebyl pocínován a nošením mění barvu, probroušené drátky.

Čtěte a ptejte se

Každý nabízený šperk by rozhodně měl mít:

  • podrobný popis, z jakého materiálu se skládá
  • neměly by chybět rozměry šperku, případně kamene (jen z fotografie se velikost těžko odhaduje)
  • pokud je součástí šperku minerál, má být uveden jeho název

Jak s cínovaným šperkem zacházet?

  • Cínované šperky jsou určeny ke zdobení majitelky. Nedoporučuji se s nimi sprchovat či v nich spát, zachovají si pak svou krásu.
  • Při přímém styku šperku s parfémem mohou měnit barvu, zvláště ty patinované. Ostatně parfémy a laky na vlasy nedělají dobře ani minerálům, perlám, korálům a fosiliím.
  • Šperky ukládejte na místo, kde se na ně nebude prášit a pokud je to nutné, můžete je jen lehce přeleštit buď vatou určenou k čištění drahých kovů a nebo mikrovláknovou utěrkou. Anebo jemným kartáčkem lehce omýt šperk mýdlovou vodou a jemně osušit, ale netřít silou.

Zde se zmíním ještě o hodnotě minerálů. Byl-li do šperku použit kámen takzvaně tromlovaný, čili strojově opracovaný kámen do tvaru nepravidelného valounku, jeho cena nebude tak vysoká, jako u kamene, který byl ručně broušen a tvarován. Navíc takový ručně tvarovaný kámen bývá zpracován z kvalitnější suroviny.

Pro lepší znázornění uvádím následující fotografie jaspisu:

Jaspis
Vlevo: tromlovaný jaspis, vpravo: ručně broušený jaspis.

Článek najdete také na FLER.CZ