V čase adventním, který je pro většinu lidí dobou zklidnění, rozjímání, radostného očekávání a dobročinnosti, jsem se zamyslela, co by se stalo, kdybychom víc chválili a děkovali?
Přemýšleli jste někdy nad tím, jak se cítíte, když někdo na váš účet vysloví pochvalu nebo poděkování? Určitě skvěle, máte dobrý pocit, možná vás to udiví, protože jste to nečekali, ale uvnitř vás to zahřeje, potěší, jste šťastní a radujete se, že vaši práci někdo ocenil a posílí to vaši motivaci. Pochvala nese velmi pozitivní energii.
Poděkovat a zaslouženě pochválit někoho nás nic nestojí a přitom to může někomu zlepšit celý den, zvednout náladu, povzbudit ho a dodat odvahu nebo sebevědomí. Pochvalou ho utvrdit v tom, že to, co dělá, dělá dobře a že jsme si toho všimli. A někomu třeba pochvala změní celý život. Když si někdo pochvalu zaslouží, proč mu to neříct. Třeba: Tobě to sluší, to jsi udělal moc hezky, tohle se ti povedlo, jsi dobrej, protože…
Upřímné pochvaly není nikdy dost. Navíc má pochvala i opačný efekt. Zjistíte totiž, že i vám samotným udělá radost, když někoho pochválíte. Rozhlédněte se kolem sebe a uvidíte, že je plno příležitostí ke chvále a k poděkování. Najednou se budete dívat pozitivníma očima. Chvalte druhé, když se jim něco povede. Proč? Protože tím způsobíte radost.
Když je za co, chvalte a děkujte také sobě. Umíte sami přijímat pochvalu? Dost často slyšíme a čteme, jak je všechno blbě, samá negativa, ale jak by bylo hezky, kdybychom se každý den za něco třeba sami pochválili! Takový soukromý večerníček. Každý den večer se zamyslet nad tím, co se nám za celý den povedlo. A usmívejme se. Budeme příjemnější a bude to mít vliv i na naše okolí.
Děkuji i já vám, svým zákazníkům, za to, že u mě nakupujete a že se mnozí také vracíte a píšete mi krásné zprávy o tom, jakou udělal šperk radost.
A abych tohle vážné téma trochu odlehčila, přidám asi nejvtipnější poděkování za šperk, které jsem dostala:
„Teď jsem ho sundala z krku a pořádně prohlídla – on je krásný i z rubu!“
A stojí za připomenutí také hláška z filmu Slavnosti sněženek:
„Mistře, nemáte tam nějakej nepovedenej obraz? Bude se mi vdávat dcera. Já bych jí ho dala.“
„Jakej nepovedenej obraz?“
„No takovej zfušovanej.“
„Paní, já žádný zfušovaný obrazy nedělám. Já maluju jen to, co umím.“
Krásný adventní čas vám všem přeju!
Můj blog vyšel také na Lidovky.cz