Search
Close this search box.
Search
Close this search box.
Search
Close this search box.

Jmelí – asketický poloparazit i bájná léčivka

Nedýchá, a přece žije; tvoří toxiny, a přesto léčí. Jmelí má dlouhou historii v tradičním léčitelství a objevuje se i v legendách z celého světa. V čem je jmelí v rostlinné říši jedinečné a proč se ti, kdo se pod ním políbí, od sebe už nikdy neodtrhnou?

 

Jmelí jako botanický zázrak

V našich končinách je jmelí nejrozšířenější poloparazitickou rostlinou. Ze semínek roztrušovaných ptáky klíčí na jaře semenáčky. Jejich přichycení na kůře hostitelského stromu zajišťuje lepkavost obalů. Semenáčky žijí první rok z vlastních zásob a do cévního systému stromu prorůstají postupně. Poté s ním sdílí vodu i živiny, další organické látky si jmelí dokáže vyrobit samo fotosyntézou.

Zajímavost: Jmelí nemá dýchací soustavu, dokonce v jeho genomu „plány“ na ni zcela chybí. Zřejmě to způsobila mutace, na kterou se jmelí dokázalo adaptovat razantním snížením životních nároků a využitím strategie parazitů.

Kde roste jmelí?

Jmelí vytváří kulovité trsy na větvích jehličnatých či listnatých stromů. Každý druh jmelí preferuje jiný hostitelský druh (např. jedle, borovice, smrk, dub a jiné dřeviny). Trsy mohou měřit v průměru i metr a dožít se 40 let.

Jmelí v tradicích a legendách

Unikátní způsob života jmelí upoutal i naše předky, kteří jej tradičně spojovali s plodností a se symbolikou života. Jaké další pověry kolem jmelí panují?

 

  • V dobách před naším letopočtem lidé věřili, že jmelí ztělesňuje život a je ochranným talismanem. Dodnes se mu připisuje schopnost dodávat odvahu, zdraví a plodnost.
  • Germánská mytologie spojovala jmelí se smrtí boha jara a plodnosti Baldra, kterou zosnoval intrikánský Loki.
  • Keltové jmelí používali na všechny nemoci, přisuzovali mu moc léčit otravy a velmi si ho považovali. Druidové ve slavnostních řízách za svitu měsíce odřezávali z posvátných dubů trsy jmelí zlatými srpy a zachytávali je do natažených tkanin.
  • Křesťané ve jmelí viděli kdysi mohutný samostatně rostoucí strom, ze kterého svatý Josef vyřezal kolébku pro malého Ježíška. Později jmelí Ježíšův život i uzavřelo – ze kmene stromu vytesali Římané kříž. Jmelí se poté tak stydělo, až seschlo do podoby malých keříků a způsobem své obživy poukazuje na obřad přijímání Kristova těla a krve.
  • Středověká tradice z Británie umožňovala mužům políbit kteroukoliv dívku stojící pod zavěšeným jmelím. Za každý polibek se však musela utrhnout jedna bobulka – a když na snítce došly, byl konec i nevyžádaným polibkům.
  • Lepkavá tekutina z bobulí se využívala při lovu ptáků jako lepová past. Asi i díky této vlastnosti se o jmelí traduje, že má moc udržet pevný svazek mezi mužem a ženou.
  • Jmelí je neodmyslitelnou součástí vánočních svátků – zavěšená snítka přináší do domu požehnání, zvláště pak, je-li darována. Až budete ve stánku vybírat ten nejhezčí trs, zvolte si vánoční jmelí s co nejvíce bobulkami. Právě jejich počet totiž ovlivňuje množství štěstí, které jmelí do domu přinese (případně také můžete očekávat více polibků).

Léčivá moc jmelí

V léčitelství má jmelí nezastupitelnou roli při řešení onkologických problémů, zánětlivých i nezánětlivých onemocněních nervů a kloubů, užívá se i při vysokém krevním tlaku nebo diuretických obtížích. Látky ve jmelí klidní srdeční činnost a zpomalují puls, podporují peristaltiku střev a vyvolávají děložní stahy (proto by jej nikdy neměly užívat těhotné ženy!).

 

Zároveň je však jmelí jednou z rostlin, kterou zatím nedokážeme pěstovat v umělých podmínkách. Zůstává nezkrotné a původní – a stále stejně posvátné jako před tisíci lety.

Líbil se vám tento článek?

Přihlaste se k odběru novinek a neunikne vám žádná další zajímavost. Vychází 1x měsíčně.