Náušnice s vltavínem napichovací Motýl

Cínované náušnice s českými kvalitními vltavíny. 

Barva vltavínu krásná sytě zelená, velmi pěkná skulptace kamenů. (Termín skulptace se v mineralogii nejčastěji používá ve spojitosti s vltavíny. Jedná se o typickou strukturu povrchu, členitou a hlubokou vrásčitost – rozbrázdění.)

Hodí se jako dárek k cínové svatbě – výročí 10 let.

Napichovací – puzeta a dřík ze stříbra Ag 925/1000, dřík umístěn v horní třetině náušnice. Značeno ryzostní značkou.

Motýli jsou velcí 2,6×1,8 a 2,5×1,7 cm.
Váha stříbrných komponentů 0,45 g, váha náušnic 6,98 g.
Pro někoho mohou být náušnice těžší, záleží na tom, kde je ucho propíchnuté, ale vyzkoušeno v uchu a sedí dobře.

Jako dárek obdržíte k náušnicím náhradní silikonové zarážky.

Vyrobeno vylepšenou technikou pájení šperkařským cínem, patinováno na staro-stříbrný vzhled, leštěno.
Povrchově ošetřeno speciálním ochranným přírodním voskem, který se používá například k šetrnému ošetření muzeálních sbírek.

Ošetření šperků:
Výrobky z kovu, drahých kamenů, perel, korálu a z fosilií nevystavujte opakovaně chlorované a slané vodě.
Zabraňte styku s parfémem a s lakem na vlasy.
Odkládejte šperky na noc a při sportu.
V případě potřeby vyčistěte šperk jemným kartáčkem (např. zubním) a mýdlem, lehce osušte (možno i fénem). Kov přeleštěte buď vatou na čištění drahých kovů anebo mikrovláknem. Minerály můžete potřít neparfémovaným olejem na projasnění barev.

Vltavíny jsou chemicky téměř totožné s jílovitými horninami, ale na rozdíl například od sopečných skel neobsahují téměř žádnou vodu. Vltavínové sklo obsahuje jisté vady, a to v podobě vzduchových bublinek, které jsou časté převážně u jihočeských vltavínů. Bublinky bývají drobné, a to řádově jen několik desetin milimetru, ale podařilo se objevit i bubliny přes 1 centimetr dlouhé. Tlak v těchto bublinách je až překvapivě nízký, a sice 19 – až 25krát nižší, než je tlak u hladiny moře, což vede k domněnce, že vltavíny vznikly v prostředí, kde panuje nižší tlak (jako například vyšší vrstvy atmosféry). U některých vltavínů jsou dokonce patrné stopy po průletu atmosférou v podobě aerodynamického zaoblení.

Vltavín neboli moldavit patří do skupiny tektitů, impaktních skel, které lze nalézt jen na pár místech zeměkoule a Česká republika hraje v těchto lokalitách, bohatých na přírodní skla, nezastupitelnou roli. Dodnes není zcela jasný původ vltavínů. Vědci se domnívají, že původ vltavínů mohou být kousky meteoritu, který dopadl na území dnešního Bavorska v Německu před 14,5 mil. let, nebo to jsou části pozemských hornin, které se při tomto dopadu roztavily. Kráter, který dodnes navštěvují mnoho sběratelů a nadšenců vltavínů, se nazývá Ries a jedná se o místo, kam velký meteorit dopadl. Dopad byl tak velký a prudký, že roztavená hornina dopadla až na území jižních Čech a dále menší dopady na území Moravy nebo Chebské pánve. Jednalo se o tzv. vltavínový déšť, který dopadl na naše území a předpokládá se, že z původní 5mil. tun vltavínové hmoty je v ložiskách cca 1%, zbylá hmota se pod vysokým tlakem meteoritu ihned vypařila.

Informace o  minerálech  a jejich vlastnostech z hlediska esoteriky.