Už jako malá jsem měla „staré“ ruce.
Široké dlaně plné hojně rozvětvených vrásek, měkké lámající se nehty, chiromantik by zajásal. Přála jsem si mít také takové krásné hladké ruce jako spolužačky, s dlouhými prsty a krásnými nehty.
Stále si pamatuji tuhle příhodu. Bylo mi 12 let. Jeli jsme tehdy se třídou tramvají někam do divadla či na výstavu, paní učitelka seděla a my holky stály kolem ní, kluci byli uklizení někde dál. Učitelka se dívala na naše ruce, které se držely madel, pak nám prohlídla dlaně a každé řekla, k čemu jsou podle ní ty ruce určené. No a ty moje už tenkrát vrásčité ruce s velkou dlaní a krátkými prsty odbyla docela rychle. „Holka, ty máš dělnický ruce, ty si všechno v životě tvrdě odpracuješ!“ A měla pravdu.
A mě by opravdu zajímalo, jaký příběh píšou vaše ruce?